Fyzička
Týden před závodem už nic nenatrénujete. Pokud jste tedy seděli celý rok na zadku, zvedněte ho aspoň tento týden. Auto vyměňte za kolo, výtah za schody apod.. Do nějakých točení kilometrů se pouštět je blbost, akorát si tak něco natáhnete a budete se proklínat. Neuškodí samozřejmě se trochu proklusnout či projít, ale doopravdy všeho s mírou. Stačí ať si tělo zvykne, že bude trpět.
Start a začátek závodu je asi nejožehavější téma pro ty, kteří si myslí, jak jsou na tom dobře a vlastně nejsou. Není to přespolák na 10km, takže dobře si rozvrhnout síly a nevypálit za borcema z Vlčího dolu jak střelenej, na ty momentálně nemáte a uhnat se už při stoupání na Kokeš po dvou kilometrech, by nebylo ideální.
Těm, kteří chtějí běžet, doporučuji základní taktiku, se kterou do závodu startuje spousta běžců. Jednoduché pravidlo: kopce chodit, rovinky dle možností, seběhy pustit, co to dá. Je to asi nejzákladnější pravidlo, pokud nejste, už jednou zmínění, borci z Vlčího dolu. Pokud ho budete dodržovat a to hlavně na začátku, nemám o vás strach.
Psychika
Dost podceňovaná stránka, ale téměř každý vyznavač dálkových běhů vám řekne, že psychika hraje velkou roli, kterou nesmíte podcenit.
Psychicky se každý připravuje jinak, já doporučuji přečíst nějaké reportáže od normálních běžců z různých závodů (například na dalkovepochody.cz či facebooku CS-1000), často píší o tom, jak zažehnávají krizi a dozvíte se tam i nějaké finty.
Samozřejmě je spousta knížek, které se psychikou při sportu zabývají také. Doporučil bych Born to run, což je kniha mnohými označována za běžeckou bibli. Dále je pak skvělá knížka Eat and Run, která se zabývá poměrně značně veganskou stravou.
Jednoduché pravidlo: nedávejte si hned na startu vidinu cíle. Vždy si dávejte krátké cíle, ideálně tak do hodiny a ty postupně plňte. Například: dostat se na vrchol a za odměnu si dám nějakou sladkost, doběhnout do vesnice, doběhnout na kontrolu, těšit se na svítání, atd..
Ultra závody jsou jako život (můžete si to i prohodit). Nic nedostanete hned a zadarmo, vždy se najde nějaká krize, ale je jen na vás, jak se s tím vypořádáte a zda zůstanete odhodláni se dostat ke svému vysněnému cíli. Zní to jako klišé, ale je to tak. Na trati vás určitě zastihne krize a možná i dost pořádná, budete z toho vykolejení, protože jste to třeba v životě nezažili, ale pokud budete odhodlaní a trochu tvrdohlaví, tak ji nějakým způsobem překonáte.
Vybavení
Dostáváme se asi k tomu, na co se mě spousta lidí ptá. Vybavení se odvíjí podle finančních možností a podle stylu, jakým chcete závod absolvovat.
Čelovka + mobil = povinná výbava.
Náhradní baterie do čelovky.
Peníze a doklady – peníze na jídlo i případnou cestu zpět (2 – 3 stovky v batohu nic nezkazí).
Mapa a popis tratě – dostanete u prezentace, vzít sebou!!!
Batoh – ani velký, ani malý, tak, aby se do něj vešlo vše potřebné. Ideálně s rychlým přístupem k pití (hydrovak, vnější kapsy na lahve s vodou apod.)
Trekové hole – pomůžou nejen v kopcích, ale i při náročných klesáních.
Lékárnička – brufen (proti akutní bolesti, pokud budete muset použít, zvažte, zda závod neukončit, nemá cenu si ničit zdraví), náplasti (nastříhejte si různé velikosti), indulona/dětská vazelína, obvaz, NRC folie.
Oblečení
Tady napíšu, co běžně nosím já sebou při závodech a co bych si sebou vzal na Jesenickou stovku.
Boty – osobně chodím v klasických běžeckých botách Inov-8 F-lite 220. Je to asi na každém, zda zvolí běžecké boty nebo pohorky. Osobně běžecké boty preferuji z důvodu prodyšnosti, lehkosti a větší svobody pohybu. Pohorky mají tu výhodu, že i když jste unavení a blbě došlápnete, tak si jen stěží podvrtnete kotník. Co nedoporučuji vůbec, tak jsou klasické botasky s gore-tex membránou. Pokud se do nich dostane voda, což je při dešti velmi pravděpodobné (pokud nejsou kotníčkové), tak budete mít vlhkou nohu až do konce závodu. Klasické boty sice hned promoknou, ale také rychle vyschnou.
Bunda – Tilak Attack Active (s nepromokavou Gore-tex membránou). Vystačíte si s klasickou šustkou, fajn je mít aspoň nějakou kapuci, já ji často využívám (třeba i při silném větru).
Tričko – funkční s dlouhým a krátkým rukávem.
Kalhoty –orienťácké ¾ kalhoty. Jsou prodyšné, rychleschnoucí a dá se v nich vydržet od +30 do -10 stupňů.
Ponožky – buď kompresní podkolenky, nebo kotníčkové. Ideálně co nejtenčí a přiléhavé, aby se při vlhkosti nezkroutily a nevytvořily se vám otlaky. Když si vezmete jedny dvoje sebou rezervní, nic nezkazíte, ba naopak.
Čepice a rukavice – osobně nosím jen v mrazech, ale pokud nepoběžíte, může být na horách i 10 stupňů s větrem a deštěm dost nepříjemných.
Strava
Je dost individuální a každý to má jinak. Je jen jedno pravidlo, které dodržujte. Konzumujte pouze osvědčené jídlo a doplňky stravy. Poslední, co chcete je, si dát nějaký pochybný energy gel a skončit závod předčasně kvůli střevním potížím.
Pití – ionťák, Coca-Cola zředěná s vodou, šumák (vitamín C, hořčík, multivitamin…) nebo klidně obyčejná voda. Je jen na vás, co vám chutná, počítejte také s tím, že čím sladší tím více energie, ale také tím dřív budete přeslazeni a budete mít nechuť něco dalšího konzumovat, takže zvolte něco mezi. Nezapomínejte, že byste měli zhruba každých 15 – 25 minut pít. Dobrá hydratace je základ úspěchu.
Jídlo – platí stejně jako u pití a mám pravidlo, že se minimálně jednou za hodinu najím. Stačí nějaká fit tyčinka, margotka, tatranka. Pokud máte velký hlad, najezte se co nejdříve, při odkládání se hladu pak těžko zbavuje a vyžrat si po třiceti kilometrech všechny zásoby nechcete. Kombinujte sladké a slané (sladké = energie, slané = prevence proti křečím), chuť k jídlu vám vydrží déle. Doporučuji si vzít cca 10 nějakých různých tyčinek a k tomu například tousty se salámem a sýrem. Samozřejmě si množství upravte podle vlastních potřeb, číslo je jen orientační. Navíc najíst se dá i na horských chatách. Berte také věci, které se vám moc nerozmačkají (například banány jsou fajn, ale v batohu dokáží udělat spoušť). Na závěr doporučuji gumový medvídky, jsou fakt prima!
Energy doplňky – používám už jen ojediněle Carbonex od Nutrend. Snažím se těmto věcem vyhýbat.
Triky na závěr
Vše už bylo asi zmíněno, tak snad jen čtyři rady, které se mi mnohdy osvědčily.
Mazat – zní to možná divně, ale namazat si rozkrok indulonou nebo dětskou vazelínou není nic neobvyklého a jestli se smějete a říkáte si jaká je to kravina, možná mi dáte později za pravdu. Není totiž nic horšího než si rozedřít od potu třísla apod..
Namazat můžete také trochu chodidla i místa mezi prsty, doporučuji však všeho s mírou, ať vám noha neklouže v ponožce. Snížíte tak aspoň trochu riziko tvorby otlaků a rozedření a pálení noh od potu.
Balit věci do sáčků – všechno, co chcete, aby zůstalo suché, balte do nepromokavých obalů/sáčků. Sáčky použijte klidně dva, nebo danou věc zabalte třeba do kapesníku a poté do sáčku. Pocit, kdy se těšíte, až si oblečete suché ponožky nebo si koupíte za peníze buřta na Švýcárně, může zkazit trocha vody, není opravdu příjemný.
Ostříhat si dobře nehty na nohou.
Přelepit kritická místa tejpem - pokud víte, že často máte po závodě puchýře, je lepší už před startem dané místa přelepit tejpem. Proč tejpem? Ve vlhkosti vydrží déle než klasická náplast. Viděl jsem i borce lepit si nohy kobercovkou, asi na tom něco bude.
Pokud jste se prokousali až sem, tak jsem rád, že jsem článek nepsal zbytečně a že jsem aspoň trochu pomohl. Na startu se na vás budu těšit!
Martin Benc