Přípravy v plném proudu

15. Únor 2017

Základní informace o ročníku 2017 a ohlednutí za loňským rokem. To vše v následujících řádcích.

Tak je to tu, do startu zbývá necelej čtvrt rok a je potřeba začít makat. Oprášit staré kontakty, poslat žádosti o povolení, napsat sponzorům. To vše v současné době děláme a dobrou zprávou pro vás může být, že zatím se nevyskytl větší problém. Řadu vyrozumění už máme, ty "nejdůležitější" od Lesů ČR a CHKO Jeseníky nám přišly s kladným rozhodnutím. Je však nutné počkat na rozhodnutí i dalších subjektů. Jak jsem již několikrát zmínil, nechceme prodávat zajíce v pytli a už při registraci vám chceme garantovat trať v plném rozsahu. Samozřejmě se následně může z neovlivnitelných důvodů změnit, ale to už nelze předpovědět. Jednoduše řečeno, registrace bude, až budou všechna potřebná povolení. Věříme, že do konce února bychom je měli mít kompletně na stole. Stejně tak doufám, že se nám do konce února podaří předložit návrh triček, ať můžete rozbít prasátko. 

Spolupráce pokračuje se Střední školou železniční, technickou a služeb v Šumperku. Centrum závodu tedy zůstává stejné. Stejně tak se snažíme jednat i s dalšími partnery, kteří už jsou s námi spjati. Zatím nechci víc prozrazovat, ale jde to dobře.

foto: andreanogova.photo

Určitě se ptáte, zda chystáme opět nějakou převratnou novinku. V loňském roce to byly GPSky, časomíra, předstartovní videa, dětský doprovodný pochod. Začnu od konce. Pochod pro děti se nám vloni nesmírně osvědčil a budeme v něm pokračovat letos. Opět nachystáme nějakou sváču na cestu a prašule vám z kapes tahat nebudeme. Předstartovní videa letos budou maximálně v podobě krátkých shotů o stavu tratě. Uvidíme, zda tohle budeme realizovat, nebo to uděláme opět formou fotek na facebooku. Co se týče GPS trackingu a časomíry, zatím nemůžu říct, zda tyto služby budou, či nikoliv. Myslím, že za těch pár let jsme závod nastavili tak, aby ho po finanční stránce mohl absolvovat každý a zbylo mu ještě na cestu domů. Startovné by se letos nemělo měnit. Tím chci říct, že pokud byste uvítali nějakou změnu, sem s ní! Nicméně mi nepište, ať zařídím další záchody navíc apod., protože to by náš rozpočet opravdu nezvládl. 

Datum letošního ročníku je 5. - 7. května, což pokud čtete tento článek, určitě víte. Krátké zprávy dávám převážně na náš facebook, pokud jste registrovaní na této sociální síti, určitě nás sledujte. Nedávno jsem tam zmiňoval změnu registračního systému. Kapacita bývala 220 míst s tím, že do registrace v první vlně šlo 200 míst. Do druhé vlny 20 míst + neuhrazené či volné registrace z předešlé vlny. Letos bude pro závodníky vyčleněno jen 200 míst. Druhá vlna pravděpodobně nebude. 20 míst bude pro VIP, respektive pro kamarády. Často se mi v minulém roce stávalo, že se někdo ze známých nestihl přihlásit apod. Letos tomu chci předejít, takže pokud by se náhodou na někoho nedostalo, tak mu poskytnu toto místo. Je to opravdu jen pro známé a přátelé. Chápu, že to někomu může vadit, ale prvotní myšlenka byla pořádat závod pro přátele a toho se chceme i nadále držet. Pokud zbydou místa a všichni kamarádi budou vzorní a stihnou se registrovat "normálně", uděláme o zbývající místa losovačku, do které bude možnost se přihlásit.

foto: andreanogova.photo

No a teď se pojďme podívat na příběhy z loňska, které mi nejvíce utkvěly v paměti.

Olaf

Olafa netřeba představovat. Člověk, který punkovější pojetí stovek v Česku řadu let táhne a i díky němu se Jesenická stovka dostala do podvědomí skalních stovkařů. Už mu to neběhá jak za mlada, kdy vyhrával stovky a ještě neměl ani občanku. Nicméně ta touha dokončit a přesvědčení, že pokud nejde o vážné zranění, tak se závod nevzdává, tam pořád je. To potvrdil i svým časem 35 hodin a 13 minut.

Milan a Mira

Šumperští borci, kteří se ještě s dvěma kámošema přihlásili. Byl to spíš takový hec u piva na koupáku. Na Miru se začali pomalu vypisovat sázky a nikdo moc nevěřil, že by mohl dát stovku přes celé Jeseníky. Dal. Ve výsledcích ho přesto nenajdete. Stejně tak Milana. Borci se rozdělili někde za Rejcharticemi s tím, že Mira jde napřed. Kontrolu na Městských skalách oba označili. Nicméně Mira už za stavu totálního vyčerpání nehleděl na popis trati a místo na Kokeš se vydal na Kokrháč. Je to kopec hned za Městskými skalami. Následně bylo po Mirovi vyhlášeno "pátrání" a borci se nakonec setkali na Tulince. Necelé dva kiláky před cílem. Na Kokeš už samozřejmě nešli a od Koliby (500 metrů) se nechali dovézt do cíle autem. I tak si myslím, že tahle dvojice ukázala, že má výdrž a letos určitě dokončí se vším všudy.

Tadeáš

Většinu příběhů mám zprostředkovanou od samotných účastníků či pořadatelů. Tadeáš by měl být tím závodníkem, který za Skřítkem špatně odbočil a po několika desítkách minut se opět objevil na Skřítku, kde neskrýval naštvání. Nakonec asi ani sám nevěděl, že i přes tuto mapovou chybu se dokázal opět probojovat na druhé místo. Závodníci v jeho blízkosti nakonec také zabloudili či v cíli neměli v pořádku ražení. Bohužel v Rejcharticích mu došlo takovým způsobem, že tu závod ukončil. Zhruba 7 kilometrů před cílem. Z reportáže Vaška Krále lze vyčíst, že Tadeáše ještě zkoušel vyhecovat, ale ten na výzvy nereagoval a nechal se svým support týmem odvézt do cíle. 

Katka

Pro Katku to byla první stovka. Nastoupila do ní s kamarádem, který však závod ukončil někde v polovině. Pokračovala tedy samotná. Osudnou se jí stala pasáž mezi zámeckým parkem a Rejcharticemi. Někde tady špatně odbočila a ztratila se takovým způsobem, že se ji nakonec vydala hledat naše pořadatelská parta. Naštěstí vše dopadlo dobře. Katka dojela zpět do centra s pořadateli. Věřím, že se letos pokusí dostat až do cíle, chybělo totiž málo.

Ondra, Jirka a Radek

Tito tři borci by brali umístění v TOP6. Všichni stlačili čas pod 13 hodin. Ondra se v cíli objevil jako druhý. Za ním doběhl Vašek. Sprint v té době ještě o čtvrté místo vyhrál Jirka nad Zdeňkem. Na šestém místě dorazil do cíle Radek. Nakonec ale bylo vše jinak. S druhým místem se musel rozloučit Ondra. Vašek byl tedy druhý. Dramatický finish, který vyhrál Jirka, mu stejně díky vynechané kontrole u vysílače bednu nepřinesl. Zdeněk tedy poskočil na třetí místo. Diskvalifikován byl i Radek, který přiběhl v té době jako 6. závodník do cíle. I přes tuto nepříjemnou záležitost v podobě diskvalifikace panovala v cíli dobrá atmosféra, za což klukům děkuji. Uznat „chybu“ a nehádat se, jak to někteří závodníci na jiných závodech dělají, dělá z kluků ty pravé závodníky, které na Jesenické stovce chceme mít.

No, a protože chceme mít na Jesenické stovce samé usměvavé tváře s pozitivní náladou, tak doraž taky!  

ps: omlouvám se za případné nesrovnalosti ve vzpomínkách na loňský rok. Některé informace mám jen zprostředkované, takže pokud bych se mýlil… sorry jako!

 

Top